روبی (پروگرامنگ زبان)

آزاد انسائیکلوپیڈیا، وکیپیڈیا توں
روبی
Ruby logo.svg
پیراڈائمmulti-paradigm: اوبجیکٹ اوریئنٹڈ، امپیریٹیو،، فنکشنل، reflective
اشاعت۱۹۹۵؛ 28 سال پہلے (۱۹۹۵)
ڈیزائنریوکوہیرو ماتسوموتو
ترقی دہندہYukihiro Matsumoto، et al.
مستحکم اشاعت2.1.4 (سانچہ:Release date[۱])
شعبہ تحریرduck، dynamic
Scopelexical، sometimes dynamic
اہم اطلاقاتRuby MRI، YARV، Rubinius، MagLev، JRuby، MacRuby، RubyMotion، HotRuby، IronRuby، Mruby
متاثرایڈا،[۲] سی++،[۲] CLU،[۳] Dylan،[۳] ایفل،[۲] لوا، Lisp،[۳] پرل،[۳] پائیتھون،[۳] Smalltalk[۳]
موثرClojure، D،[۴] Elixir، Falcon، Fancy،[۵] Groovy، Ioke،[۶] Julia،[۷]Mirah، Nu،[۸] potion، Reia، Swift[۹]
آپریٹنگ سسٹمکراس پلیٹ فارم
اجازت نامہRuby License or BSD License[۱۰][۱۱]
فائل کی توسیع.rb، .rbw
ویب سائٹwww.ruby-lang.org

روبی (یاقوت) (انگریزی: Ruby) اک آبجیکٹ اورئنٹڈ تے عمومی مقاصد دے لئی استعمال ہونے والی پروگرامنگ بولی اے جسنو‏ں 1990ء د‏‏ی دہائی دے درمیان یوکوہیرو ماتسوموتو (Yukihiro Matsumoto) نے جاپان وچ بنایا سی ۔
اس دے مصنفین دے مطابق، روبی بولی ہور پروگرامنگ زباناں پرل، سمال ٹالک، ایفل، ایڈا تے لسپ تو‏ں متاثر ا‏‏ے۔[۱۲] روبی متعدد پروگرامنگ پیراڈائم نو‏‏ں سپورٹ کردی اے، ہور ایہ اک فنکشنل، آبجیکٹ اورئنٹڈ تے امپیریٹیو بولی ا‏‏ے۔ ہور اس وچ ڈائنامک ٹائپ سسٹم تے تے خودکار میموری مینجمنٹ د‏‏ی سہولت وی موجود ا‏‏ے۔

تریخ[سودھو]

24 فروری 1993ء وچ یوکی ہیرو ماتسوموتو نے روبی بولی د‏‏ی ڈیزائننگ تے ڈویلپمنٹ دا آغاز کیتا۔ ڈیزائننگ دے دوران ہور پروگرامنگ زباناں مثلا پرل، پائیتھون، لسپ تے ایڈا د‏‏ی ممتاز خصوصیات نو‏‏ں اخذ کیتا۔ 21 دسمبر 1995ء نو‏‏ں روبی بولی دا پہلا نسخہ (Ruby 0.95) منظر عام اُتے پیش کیتا گیا،[۱۳][۱۴] ہور اگلے دونے وچ روبی دے ہور تن نسخے پیش کیتے گئے۔[۱۵] لیکن روبی بولی نو‏‏ں زیادہ مقبولیت حاصل نئيں ہوئی، فیر 2005ء وچ ڈیوڈ ہائنمائر ہانسون نے روبی بولی وچ ویب پروگرامنگ فریم ورک روبی آن ریلس لکھیا تاں اوہدی مقبولیت وچ بے حد اضافہ ہو گیا۔

روبی ناں[سودھو]

روزی بولی د‏‏ی کوڈنگ تو‏ں پہلے 24 فروری 1993ء نو‏‏ں ماتسوموتو تے اشت سوکا دے درمیان اک آن لائن چیٹنگ دے دوران ایہ ناں “روبی“ سامنے آیا۔[۱۵] ابتدا وچ دو ناں پیش نظر سن، روبی تے کورل (Coral)۔ ماتسوموتو نے روبی دا انتخاب کیتا جو اس دے اک شریک کار دا سنگ پیدائش وی سی ۔[۱۶][۱۷]

ابتدائی اشاعتاں[سودھو]

روبی د‏‏ی ابتدائی اشاعت Ruby 0.95 دے بعد اس دے ہور متعدد مستحکم نسخے اشاعت پزیر ہُندے رہ‏ے، جنہاں د‏‏ی فہرست درج ذیل اے:

  • روبی 1.0: 25 دسمبر 1996[۱۵]
  • روبی 1.2: دسمبر 1998
  • روبی 1.4: اگست 1999
  • روبی 1.6: ستمبر 2000

2000ء وچ روبی بولی جاپان وچ پائیتھون تو‏ں زیادہ مقبول ہوچک‏ی سی۔[۱۸] ستمبر 2000 وچ پہلی انگریزی کتاب روبی پروگرامنگ دے ناں تو‏ں منظر عام اُتے آئی۔

  • روبی 1.8: اگست 2003
  • روبی 1.9: دسمبر 2007
  • روبی 2.0: 24 فروری 2013[۱۹]

اس اشاعت وچ متعدد نويں خصوصیات متعارف کرائی گئياں۔

  • روبی 2.1: کرسمس ڈے 2013[۲۰]

مثالاں[سودھو]

درج ذیل مثالاں نو‏‏ں کسی فائل وچ محفوظ کرکے کمانڈ لائن تو‏ں چلایا جاسکدا ا‏‏ے۔ اس دے لئی پہلے Ruby لکھياں، اس دے بعد فائل دا ناں درج کرن۔
ہیلو ورلڈ د‏‏ی کلاسیکی مثال:

puts "Hello World!"

روبی دے کچھ بنیادی کوڈ:

# Everything، including a literal، is an object، so this works:
-199.abs # 199
"ice is nice".length # 11
"ruby is cool.".index("u") # 1
"Nice Day Isn't It?".downcase.split("").uniq.sort.join # " '?acdeinsty"

سٹرنگ کنورژن د‏‏ی مثال:

puts "What's your favorite number?"
number = gets.chomp
output_number = number.to_i + 1
puts output_number.to_s + ' is a bigger and better favorite number.'

سٹرنگز[سودھو]

روبی وچ سٹرنگز نو‏‏ں ڈیفائن کرنے دے متعدد طریقے نيں۔

a = "\nThis is a double-quoted string\n"
a = %Q{\nThis is a double-quoted string\n}
a = %{\nThis is a double-quoted string\n}
a = %/\nThis is a double-quoted string\n/
a = <<-BLOCK

This is a double-quoted string
BLOCK

ہور ویکھو[سودھو]

حوالے[سودھو]

  1. nagachika (2014-10-27). "Ruby 2.1.4 Released". ruby-lang.org. http://web.archive.org/web/20181225131631/https://www.ruby-lang.org/en/news/2014/10/27/ruby-2-1-4-released/%0A%20. Retrieved on
    27 October 2014. 
  2. ۲.۰ ۲.۱ ۲.۲ Cooper, Peter (2009). Beginning Ruby: From Novice to Professional, 2nd, Beginning from Novice to Professional, Berkeley: APress, 101. ISBN 1-4302-2363-4. “To a lesser extent، Python، LISP، Eiffel، Ada، and C++ have also influenced Ruby.” 
  3. ۳.۰ ۳.۱ ۳.۲ ۳.۳ ۳.۴ ۳.۵ Bini, Ola (2007). Practical JRuby on Rails Web 2.0 Projects: Bringing Ruby on Rails to Java. Berkeley: APress, 3. ISBN 1-59059-881-4. “It draws primarily on features from Perl، Smalltalk، Python، Lisp، Dylan، and CLU.” 
  4. "Intro – D Programming Language 1.0 – Digital Mars". Digital Mars. http://web.archive.org/web/20181225131635/https://digitalmars.com/d/1.0/%0a%20. Retrieved on
    2014-10-21. "D is a systems programming language. Its focus is on combining the power and high performance of C and C++ with the programmer productivity of modern languages like یاقوت and Python." 
  5. Bertels, Christopher (23 February 2011). "Introduction to Fancy". Rubinius blog. http://web.archive.org/web/20181225131621/https://rubinius.com/2011/02/23/introduction-to-fancy/%0A%20. Retrieved on
    2011-07-21. 
  6. Bini, Ola. "Ioke". Ioke.org. http://web.archive.org/web/20181225131626/http://ioke.org/%0A%20. Retrieved on
    2011-07-21. "inspired by Io، Smalltalk، Lisp and Ruby" 
  7. http://julia.readthedocs.org/en/latest/manual/introduction/
  8. Burks, Tim. "About Nu™". Programming Nu™. Neon Design Technology، Inc.. http://web.archive.org/web/20181225131630/http://programming.nu/about%0A%20. Retrieved on
    2011-07-21. 
  9. Lattner, Chris (2014-06-03). "Chris Lattner's Homepage". Chris Lattner. http://web.archive.org/web/20181225131628/http://nondot.org/sabre/. Retrieved on
    2014-06-03. "The Swift language is the product of tireless effort from a team of language experts، documentation gurus، compiler optimization ninjas، and an incredibly important internal dogfooding group who provided feedback to help refine and battle-test ideas. Of course، it also greatly benefited from the experiences hard-won by many other languages in the field، drawing ideas from Objective-C، Rust، Haskell، Ruby، Python، C#، CLU، and far too many others to list." 
  10. COPYING in Ruby official source repository
  11. BSDL in Ruby official source repository
  12. "About Ruby". http://web.archive.org/web/20181225131636/http://www.ruby-lang.org/en/about/. Retrieved on
    2 March 2014. 
  13. More archeolinguistics: unearthing proto-Ruby
  14. "Re: history of ruby" — E-mail from Yukihiro Matsumoto to ruby-talk
  15. ۱۵.۰ ۱۵.۱ ۱۵.۲ http://blog.nicksieger.com/articles/2006/10/20/rubyconf-history-of-ruby History of Ruby
  16. "The Ruby Language FAQ – 1.3 Why the name 'Ruby'?". Ruby-Doc.org. http://web.archive.org/web/20181225131624/http://ruby-doc.org/error_docs/not_found.html. Retrieved on
    April 10، 2012. 
  17. سانچہ:Cite mailing list
  18. Yukihiro Matsumoto (October 2000). "Programming Ruby: Forward". http://web.archive.org/web/20181225131631/http://ruby-doc.com/docs/ProgrammingRuby/html/foreword.html. Retrieved on
    5 March 2014. 
  19. Endoh، Yusuke. (2013-02-24) Ruby 2.0.0-p0 is released. Ruby-lang.org. Retrieved on 2013-07-17.
  20. "Ruby 2.1.0 is released". December 25، 2013. http://web.archive.org/web/20181225131627/https://www.ruby-lang.org/en/news/2013/12/25/ruby-2-1-0-is-released/. Retrieved on
    December 26، 2013. 

ہور پڑھو[سودھو]

Page سانچہ:Refbegin/styles.css has no content.

باہرلے جوڑ[سودھو]