وینکٹاماخن
Appearance
| وینکٹاماخن | |
|---|---|
| جم | |
| وفات | |
| عملی زندگی | |
| پیشہ | نغمہ ساز |
| ترمیم | |
وینکٹاماخن یا وینکٹا ماخن (انگریزی: Venkatamakhin) [۱]بھارتی شاعر، نغمہ ساز، موسیقار تے کارناٹک موسیقی دے موسیقار سن ۔[۱] اوہ اپنے چتردندپریکاشیکا دے لئی مشہور اے جس وچ انہاں نے راگاں دی درجہ بندی کرنے دے میلکاردا نظام نوں واضح کيتا اے ۔[۲] وینکٹاماخن نے گیت تے پرابندھا، تھرووارور دے تیاگ راج دی تعریف وچ 24 اشٹپیڈیز تشکیل دتے سن ۔
حالات زندگی
وینکٹاماخن، شیوموگا دے نیڑے ہوننالی نال تعلق رکھنے والے گووندا دکشیتا دے بیٹا سن ۔ گووندا دکشیندا اک کنڑ براہمن، موسیقار، اسکالر، تے پجاری دے بیٹا سن، جو تنجاور دے رگوناتھ نائک دے وزیر وی سن ۔[۳] انہاں نوں وینا دی تعلیم انہاں دے والد تے انہاں دے بھائی یگانارائن نے ہدایت دتی سی۔ بعد وچ انہاں نوں تاناپاچاریہ نے کلاسیکی موسیقی دے علمی پہلوآں نوں سکھایا۔[۴]
ہور ویکھو
حوالے
- 1 2 GroveMusicOnline.
- ↑ Subramaniam 1999, p. 135.
- ↑ Ries 1969, p. 24.
- ↑ OxfordReference.
ماخذ
- Katz, Jonathan (2001). "Veṅkaṭamakhin" (in en). Grove Music Online (Oxford University Press) 1. doi:.
- Subramaniam, L. (1999). "The reinvention of a tradition: Nationalism, Carnatic music and the Madras Music Academy, 1900–1947". Indian Economic & Social History Review 36 (2): 131–163. doi:.
- Ries, Raymond E. (1969). "The Cultural Setting of South Indian Music". Asian Music 1 (2): 22–31. doi:.
- Lua error in ماڈیول:Citation/CS1 at line 4446: attempt to call field 'set_selected_modules' (a nil value).
کتابیات
- V. Raghavan: ‘Later Saṅgīta Literature’، Journal of the Music Academy، Madras، 4 (1933), 62–4
- V. Raghavan: ‘Venkatamakhin and the 72 Melas’, Journal of the Music Academy, Madras, 12 (1941), 67–79
- S. Seetha: Tanjore as a Seat of Music (Madras, 1981)
- N. Ramanathan: ‘Influence of Śāstra on Prayoga: the Svara System in the Post-Saṅgītaratnākara Period with Special Reference to South Indian Music’, The Traditional Indian Theory and Practice of Music and Dance, ed. J.B. Katz (Leiden, 1992), 75–105