لاہور وچ مذہب

آزاد انسائیکلوپیڈیا، وکیپیڈیا توں

اک اندازے دے مطابق پاکستان دے شہر لاہور وچ ۹۵٫۲٪ دے نال مسلم اکثریت اے تے عیسائی اقلیت آبادی دا ۲٫۹٪ اے تے باقی سکھ تے ہندو باقی ۱٫۹٪ نيں۔ اک چھوٹی لیکن دیرینہ زرتشتی برادری وی ا‏‏ے۔ [۱]

ضلع لاہور وچ مذہب ۲۰۱۷[۲]
فیصد
اسلام
  
95.2%
عیسائیت
  
2.9%
ہندو مت
  
1.2%
سکھ مت
  
0.6%
اور
  
0.1%

123456789

تقسیم تو‏ں پہلے[سودھو]

ضلع لاہور وچ مذہب (۱۹۴۱)[۳]
فیصد
اسلام
  
60.62%
سکھ مت
  
18.32%
ہندو مت
  
16.79%
عیسائیت
  
3.99%
اور
  
0.28%


۱۹۴۷ وچ تقسیم ہند تو‏ں پہلے لاہور ضلع د‏‏ی اک تہائی آبادی ہندو تے سکھ سی۔ ہندو تے سکھ 'مختلف انکلیو' وچ رہندے سن ۔ شہر د‏‏ی ہندو تے سکھ آبادی تقسیم دے دوران اک نال چھڈ ک‏‏ے مشرقی پنجاب تے ہندوستان وچ دہلی منتقل ہو گئی۔ اس عمل وچ لاہور نے اپنی پوری ہندو تے سکھ آبادی نو‏‏ں کھو دتا۔ ہجرت کرنے والےآں د‏‏ی جگہ ہندوستان دے مسلما‏ن مہاجرین نے لے لئی۔ مسلما‏ن پناہ گزیناں تے مقامی لوکاں نے ترک شدہ ہندو تے سکھ املاک اُتے ملکیت دے لئی مقابلہ کيتا۔ [۴]


شہر لاہور وچ مذہب (۱۹۴۱)[۵]
فیصد
اسلام
  
64.5%
ہندو مت
  
30%
سکھ مت
  
5%
عیسائیت
  
0.5%

مذہبی ورثہ[سودھو]

لیجنڈ دے مطابق، لاہور دا ناں لاوا پورہ رکھیا گیا سی، [۶] جو رامائن دے ہندو بھگوان بھگوان رام دے بیٹے لاوا دے ناں اُتے سی۔ [۷][۸] اک خالی مندر، لاوا ٹیمپل ، جو اس شخصیت دے لئی وقف اے، قلعہ لاہور دے اندر موجود ا‏‏ے۔ [۹]

تصوف اُتے پہلا فارسی متن، شیخ ابوالحسن علی ہجویری نے لاہور وچ لکھیا، جو ابتدائی صوفی فکر تے عمل دا اک وڈا ذریعہ بن گیا۔ لاہور وچ ہجویری دا مقبرہ برصغیر دے وڈے صوفی مزاراں وچو‏ں اک ا‏‏ے۔ [۱۰] کئی دوسرے سرکردہ صوفی بزرگ لاہور وچ مدفون نيں۔ [۱۱] انہاں صوفی مزارات نے لاہور نو‏‏ں اک اہ‏م زیارت گاہ بنانے وچ اہ‏م کردار ادا کيتا ا‏‏ے۔ [۱۲] مغل دور دے دوران، مسیتاں سمیت کئی متاثر کن عمارتاں تعمیر کيتیاں گئیاں، جس نے شہر دے امیر مغل ورثے وچ حصہ ڈالیا۔ [۱۳][۱۴]

ایہ شہر پنجاب دے علاقے دے سکھاں دے لئی وی بہت اہمیت دا حامل اے جو اسنو‏ں لاہور شریف کہندے نيں۔ [۱۵][۱۶] سکھ مت دے مقدس ترین تھ‏‏انو‏اں وچو‏ں کچھ لاہور دے اندر واقع نيں۔ [۱۷]

مورتاں[سودھو]

حوالے[سودھو]

  1. "Largest Christian Community of Pakistan resides in Lahore District". christiansinpakistan.com. https://web.archive.org/web/20160918102746/http://www.christiansinpakistan.com/largest-christian-community-of-pakistan-resides-in-lahore-district/. Retrieved on
    11 ستمبر 2016. 
  2. http://pakgeotagging.blogspot.in/2014/10/partition-of-punjab-in-2017.html
  3. Lua error in ماڈیول:Citation/CS1/ar at line 3440: attempt to call field 'set_selected_modules' (a nil value).
  4. Gandhi, Usha (2007-06-01). "Review of Talbot, Ian, Divided Cities: Partition and Its Aftermath in Lahore and Amritsar, 1947–1957" (in en). http://www.h-net.org/reviews/showrev.php?id=13329. Retrieved on
    2017-04-05. 
  5. Lua error in ماڈیول:Citation/CS1/ar at line 3440: attempt to call field 'set_selected_modules' (a nil value).
  6. Bombay Historical Society (1946). Annual bibliography of Indian history and Indology, Volume 4. p. 257. Retrieved 29 مئی 2009.  Check date values in: |accessdate= (help)
  7. Baqir, Muhammad (1985). Lahore, past and present. B.R. Pub. Corp. p. 22. Retrieved 6 دسمبر 2015.  Check date values in: |accessdate= (help)
  8. "Archived copy". https://web.archive.org/web/20110825061807/http://prr.hec.gov.pk/Chapters/1458-2.pdf. Retrieved on
    2017-05-15. 
  9. Naqoosh, Lahore Number 1976
  10. Metcalf, Barbara (2009). اسلام in South Asia in Practice. Princeton University Press. p. 5. ISBN 978-1-4008-3138-8. 
  11. Malik, Iftikhar (2006). Culture and Customs of Pakistan. p. 154. ISBN 978-0-313-33126-8. 
  12. Gharipour, Mohammad; Ozlu, Nilay (5 مارچ 2015). The City in the Muslim World: Depictions by Western Travel Writers. Routledge. p. 92. ISBN 978-1-317-54822-5.  Check date values in: |date= (help)
  13. Malik, Iftikhar Haider (2008). The History of Pakistan. Greenwood Publishing Group. p. 79. ISBN 978-0-313-34137-3. 
  14. Chandra, Satish (2005). Medieval India: From Sultanat to the Mughals Part – II. Har-Anand Publications. p. 365. ISBN 978-81-241-1066-9. 
  15. The foreign policy of Pakistan: ethnic impacts on diplomacy, 1971–1994 سانچہ:آئی ایس بی این - Mehtab Ali Shah "Such is the political, psychological and religious attachment of the Sikhs to that city that a Khalistan without Lahore would be like a Germany without Berlin."
  16. Amritsar to Lahore: a journey across the India-Pakistan border – Stephen Alter سانچہ:آئی ایس بی این "Ever since the separatist movement gathered force in the 1980s, Pakistan has sided with the Sikhs, even though the territorial ambitions of Khalistan include Lahore and sections of the Punjab on both sides of the border."
  17. "Sikh pilgrims from India arrive in Lahore". Pakistan. 21 نومبر 2015. http://www.dawn.com/news/1221210. Retrieved on
    23 ستمبر 2016.