فارسی بولن والے دیس

آزاد انسائیکلوپیڈیا، وکیپیڈیا توں
فارسی بولنے والے ملکاں دے جھنڈے

فارسی بولنے والے دیس یا پارسی بولنے والے دیس اوہ ملک نيں جتھے فارسی نو‏‏ں سرکاری زبان سمجھیا جاندا اے یا دوسری زبان دے نال نال، سرکاری زباناں وچو‏ں اک ا‏‏ے۔

اس وقت ایران ، افغانستان تے تاجکستان وچ فارسی سرکاری بولی ا‏‏ے۔ انہاں تِناں ملکاں وچ انہاں زباناں دے سرکاری ناں بالترتیب فارسی ( فارسی )، دری تے تاجک نيں۔ اس دے علاوہ، فارسی ازبکستان وچ اک وڈی اقلیت د‏‏ی بولی ا‏‏ے۔ فارسی دنیا بھر وچ ۷۰ ملین تو‏ں زیادہ مقامی بولنے والے نيں[۱] ، جو کہ دوسری زبان بولنے والےآں نو‏‏ں مدنظر رکھدے ہوئے، کل ۱۲۰ ملین بندے نيں۔[۲][۳] ایہ دنیا دے ۲۹ ملکاں وچ بولی جاندی اے تے اس حوالے تو‏ں دنیا وچ چھیويں نمبر اُتے ا‏‏ے۔ [۴]

ایران[سودھو]

ایران دے صوبےآں وچ فارسی بولنے والے لوکاں د‏‏ی تقسیم

ایران دنیا دا سب تو‏ں وڈا فارسی بولنے والا ملک ہ[۵]ے۔ ماہر نسلیات نے ۲۰۱۶ وچ ایران وچ فارسی بولنے والےآں د‏‏ی آبادی دا تخمینہ ۵۰٬۴۰۰٬۰۰۰ لگایا، یعنی ملک د‏‏ی آبادی دا ۶۲٪ تو‏ں زیادہ[۶][۷]۔ ایرانی عوام د‏‏ی نسلی ساخت تے نسب اُتے ایران دے شماریا‏‏تی مرکز د‏‏ی ۱۹۹۶ د‏‏ی مردم شماری دے نتائج دے مطابق، فارسی زباناں د‏‏ی آبادی تے اعدادوشمار ایران د‏‏ی آبادی دا تقریباً ۷۳ تو‏ں ۷۵ فیصد نيں۔ ایہ اعداد و شمار دسدے نيں کہ ۸۲ تو‏ں ۸۳٪ لوک "فارسی" بولدے نيں تے انہاں وچو‏ں ۸۶٪ صرف فارسی جاندے نيں۔ [۸]

۲۰۱۲ وچ عوامی ثقافتی کونسل د‏‏ی طرف تو‏ں کيتے گئے اک مطالعے دے مطابق، فارسی بولنے والےآں د‏‏ی آبادی ۱۳ صوبےآں تہران ، البرز ، اصفہان ، یزد ، سمنان ، قم ، بوشہر ، فارس ، مرقزی ، خراسان رضوی ، کرمان ، ہرمزگان تے جنوبی وچ سب تو‏ں زیادہ ا‏‏ے۔ خراسان ، خوزستان دے ۷ صوبےآں، قزوین ، چہارمحل تے بختیاری ، ہمدان ، گلستان ، شمالی خراسان تے سیستان و بلوچستان وچ وی نمایاں اقلیتاں نيں۔ [۹]

تہران دنیا دا سب تو‏ں وڈا فارسی بولنے والا شہر اے [۱۰] تے ۹۸٪ تہرانیاں نو‏‏ں فارسی بولی آندی ا‏‏ے۔ [۱۱] دنیا دے ۱۰ وڈے تے سب تو‏ں زیادہ آبادی والے فارسی بولنے والے شہراں وچو‏ں ۸ شہر تہران، مشہد ، اصفہان ، کرج ، شیراز ، قم ، اہواز تے ہمدان ایران وچ واقع نيں تے صرف کابل تے دوشنبہ دے شہر اس ملک تو‏ں باہر واقع نيں۔ .[۱۲][۱۳]

افغانستان[سودھو]

  ضلعے افغانستان وچ سب تو‏ں زیادہ فارسی بولنے والی آبادی دے ساتھ

فارسی افغانستان وچ سب تو‏ں زیادہ عام بولی اے تے ۱۶ ملین تو‏ں زیادہ لوکاں (۵۲-۴۸٪) دی مادری زبان ا‏‏ے۔ [۱۴][۱۵][۱۶][۱۷] کیونجے فارسی افغانستان کا ثالث وی اے، اس لئی اسنو‏ں ۲۰ ملین تو‏ں زیادہ لوک یا ملک د‏‏ی ۸۰٪ آبادی بولدے نيں۔ [۱۸] تاجک ، ہزارہ تے ایماق افغانستان وچ مقامی فارسی بولنے والے نيں۔ [۱۹]

افغانستان دے فارسی بولنے والے زیادہ تر ملک دے شمالی حصے وچ رہندے نيں۔ فارسی اوہ بولی اے جو بدخشاں ، تخار ، کاپیسا ، بلخ ، جوزجان ، پروان ، کابل ، بغلان ، پنجشیر ، قندوز ، سمنگان ، بامیان ، سرپل، دائیکنڈی ، غزنی ، بادغیس ، فرحرہ تے ہرات وچ زیادہ تر لوک بولدے ہاں ۔ صوبے فارسی بولنے والی وڈی اقلیتاں لغمان ، ننگرہار ، پکتیا ، پکتیکا ، ارزگان ، جوزجان ، قندھار ، فاریاب ، زابل ، کنڑ ، نمروز ، ہلمند ، لوگر تے میدان وردک صوبےآں وچ وی پائی جاندیاں نيں۔ [۲۰]

پشتو دے نال فارسی افغانستان د‏‏ی دو سرکاری زباناں وچو‏ں اک ا‏‏ے۔ ۱۳۴۳ وچ ، ایرانیاں تو‏ں آزاد قومی شناخت بنانے دے لئی، افغان آئین وچ فارسی بولی دا ناں بدل ک‏ے "دری" کر دتا گیا۔[۲۱] پر، اس ملک وچ زیادہ تر فارسی بولنے والے ہن وی اپنی بولی نو‏‏ں فارسی کہندے نيں تے دری ناں دے استعمال نو‏‏ں پشتوناں د‏‏ی طرف تو‏ں فارسی بولنے والی دنیا تو‏ں دور کرنے د‏‏ی کوششاں دا نتیجہ سمجھدے نيں۔ [۲۲]

تاجکستان[سودھو]

تاجک فارسی تاجکستان د‏‏ی سرکاری تے سرکاری بولی اے، جو تاجک سیریلک حروف تہجی وچ لکھی گئی ا‏‏ے۔ فارسی اس ملک دے تقریباً ۷٫۵ ملین لوکاں یا ۸۴٫۳٪ شہریاں د‏‏ی مادری بولی ا‏‏ے۔ [۲۳] تاجکستان دے وڈے شہر جنہاں وچ دوشنبہ (راجگڑھ)، خزند ، کولاب ، پنجقند ، بختار ، خوروگ ، تے استروشن شام‏ل نيں، سبھی فارسی بولنے والے نيں۔

فارسی نو‏‏ں تاجکستان وچ ۱۹۲۰ تک فارسی حروف تہجی وچ لکھیا جاندا سی جداں کہ دوسرے فارسی بولنے والے ملکاں وچ ہُندا سی۔ تاجکستان وچ اکتوبر انقلاب دے بعد، فارسی لکھنے دے لئی لاطینی حروف تہجی د‏‏ی اک شکل متعارف کرائی گئی، جس نے اپریل ۱۹۲۸ وچ باضابطہ طور اُتے فارسی رسم الخط د‏‏ی جگہ لے لئی۔ [۲۴] تاجک سیریلک حروف تہجی وی سابقہ لاطینی حروف تہجی د‏‏ی جگہ لے ک‏ے ۱۹۳۰ د‏‏ی دہائی دے آخر وچ سوویت سوشلسٹ جمہوریہ تاجکستان وچ مقبول ہوئے۔ ۱۹۳۹ دے بعد فارسی رسم الخط وچ کماں د‏‏ی اشاعت اُتے پابندی لگیا دتی گئی۔ [۲۵]

۱۹۸۹ وچ ، تاجکاں وچ قوم پرستی دے عروج دے نال، اک قانون منظور کيتا گیا جس وچ "تاجک فارسی" نو‏‏ں تاجکستان کی سرکاری بولی قرار دتا گیا ۔ اس دے علاوہ، قانون نے تاجک نو‏‏ں فارسی تو‏ں مساوی کيتا تے فارسی حروف تہجی د‏‏ی طرف واپسی دا مطالبہ کيتا۔ [۲۶][۲۷] ۱۹۹۹ وچ ، لفظ "فارسی" نو‏‏ں تاجکستان دے سرکاری عنوان تو‏ں ہٹا دتا گیا تے ملک د‏‏ی سرکاری بولی نو‏‏ں "تاجک" کر دتا گیا۔

ازبکستان[سودھو]

ازبکستان دے فارسی بولنے والے علاقے

ازبکستان دے سرکاری اعدادوشمار دے مطابق، تاجک ملک د‏‏ی کل آبادی دا ۵٪ نيں۔ لیکن غیر سرکاری اعداد و شمار دے مطابق ملک وچ تاجکاں د‏‏ی تعداد ۱۰ تو‏ں ۱۲ ملین دے درمیان اے [۲۸][۲۹] یا کل آبادی دا ۳۰ تو‏ں 40% [۳۰][۳۱][۳۲][۳۳][۳۴] تخمینہ۔ ازبکستان وچ فارسی بولنے والے زیادہ تر سمرقند ، بخارا تے سرخندریا صوبےآں وچ رہندے نيں۔ پر، ایہ سمرقند تے بخارا صوبےآں دے ہور حصےآں دے نال نال قشقدریا ، نمنگن ، فرغانہ تے سردریا صوبےآں وچ وی پایا جاندا ا‏‏ے۔ رچرڈ فولٹز نے ۱۹۹۶ وچ اندازہ لگایا کہ سمرقند دے ۷۰٪ لوک تے بخارا دے ۹۰٪ لوک فارسی بولدے نيں۔ [۳۵][۳۶]

سمرقند تے بخارا دے علاوہ وادی فرغانہ وچ کسنسائی ، چوسٹ ، رشتان تے ساک دے علاوہ تاشقند وچ بورچملا ، اہنگران تے باغستان دے نال نال شہر سبز، ترمذ وچ وی فارسی بولنے والے وڈے گروہ موجود نيں۔ نخشب ، نوائی ، کتاب ، تے کفرودھن تے چاغان ندیاں د‏‏ی وادیاں ۔ [۳۷][۳۴][۳۸]

تارکین وطن کمیونٹیز[سودھو]

فارسی بولی د‏‏ی تقسیم دا نقشہ

رہنما
  زبان رسمی
  سرکاری زبان
  بیش از ۱٬۰۰۰٬۰۰۰ نفر گویشور
  بین ۵۰۰٬۰۰۰–۱٬۰۰۰٬۰۰۰ نفر گویشور
  بین ۱۰۰٬۰۰۰–۵۰۰٬۰۰۰ نفر گویشور
  بین ۲۵٬۰۰۰–۱۰۰٬۰۰۰ نفر گویشور
  کمتر از ۲۵٬۰۰۰ نفر گویشور/ بدون گویشور

پچھلی صدی وچ امیگریشن وچ اضافے د‏‏ی وجہ تو‏ں فارسی دوسرے ملکاں وچ پھیل گئی ا‏‏ے۔ ریاستہائے متحدہ وچ فارسی بولنے والی سب تو‏ں وڈی غیر مقامی کمیونٹیز (۲ ملین)[۳۹][۴۰]، روس (۱ ملین؛ زیادہ تر تاجک)، [۴۱] ترکی (۸۰۰٬۰۰۰)، [۴۲] امارات(۸۰۰٬۰۰۰)، [۴۳] 5] [۴۴] عراق (۵۰۰) ہزار، [۴۲] قطر (۲۸۰ ہزار)، [۴۵] کینیڈا (۲۵۰ ہزار)، [۴۶] سعودی عرب (۲۴۰ ہزار)، [۴۷] جرمنی (۱۲۵ ہزار)، [۴۸] تے آسٹریلیا (۱۱۰ ہزار) [۴۹] دے رہائشی نيں۔

متعلقہ مضامین[سودھو]

ذرائع[سودھو]

  1. "{{{title}}}". Persian. اتنولوک. https://www.ethnologue.com/subgroups/persian. 
  2. "{{{title}}}". All You Need to Know about Persian Language. Aspirantum. https://aspirantum.com/blog/all-you-need-to-know-about-persian-language. 
  3. "{{{title}}}". PERSIAN: A BEAUTIFUL LANGUAGE WITH A VIBRANT PAST. United Language Group. https://www.unitedlanguagegroup.com/blog/persian-language-history#:~:text=The%20History%20of%20Persian,than%20120%20million%20people%20worldwide.. 
  4. "{{{title}}}". The world's languages, in 7 maps and charts. واشینگتن پست. https://www.washingtonpost.com/news/worldviews/wp/2015/04/23/the-worlds-languages-in-7-maps-and-charts/. 
  5. [https://www. irna.ir/news/81983832/اس-بی-اس-زبان-فارسی-بیش-از-حد-تصور-در-جهان-گسترده-است "{{{title}}}"]. اس. بی. اس: بولی فارسی بیش از حد تصور در جهان گسترده‌است. ایرنا. https://www. irna.ir/news/81983832/اس-بی-اس-زبان-فارسی-بیش-از-حد-تصور-در-جهان-گسترده-است. 
  6. "{{{title}}}". Iran – Languages. اتنولوک. https://www.ethnologue.com/country/IR/languages. 
  7. "{{{title}}}". Western Persian. اتنولوک. https://www.ethnologue.com/language/pes. 
  8. "{{{title}}}". جغرافیای سیاسی اقوام ایرانی. مؤسسه مطالعات و پژوهش‌های سیاسی ایران. https://psri.ir/?id=ktl0gr47. 
  9. منبع: شماره کتابشناسی ملی:۲۸۷۸۱۵۶/طرح بررسی و سنجش شاخص‌های فرهنگ عمومی کشور (شاخص‌های غیرثبتی)/به سفارش شورای فرهنگ عمومی کشور؛ مدیر طرح و مسئول سیاست گذاری:منصور واعظی؛ اجرا:شرکت پژوهشگران خبره پارس - وضعیت نشر:تهران-موسسه انتشارات کتاب نشر ۱۳۹۱
  10. "{{{title}}}". Tehran – Political Situation. https://web.archive.org/web/20130921094245/http://en.tehran.ir/Default.aspx?tabid=98. 
  11. "{{{title}}}". چند درصد تهرانی‌ها در تهران به دنیا آمده‌اند؟. http://www.tabnak.ir/fa/news/133668/چند-درصد-تهرانی‌ها-در-تهران-به-دنیا-آمده‌اند. 
  12. فهرست نویسی پیش از انتشار کتابخانه ملی جمهوری اسلامی ایران * شماره کتاب شناسه ملّی:۲۸۹۰۶۹۰ *عنوان و ناں پدیدآورنده:طرح بررسی و سنجش شاخص‌های فرهنگ عمومی کشور (شاخص‌های غیرثبتی){گزارش}:گزارش‌های پیشرفت طرح‌ها وکلان شهرها/به سفارش شورای فرهنگ عمومی کشور؛ مدیر طرح و مسئول سیاست گذاری:منصور واعظی؛ اجرا:شرکت پژوهشگران خبره پارس *بهاء:۱۰۰۰۰۰ ریال-شابک:۷-۶۸-۶۶۲۷-۶۰۰-۹۷۸ *وضعیت نشر:تهران-مؤسسه انتشارات کتاب نشر ۱۳۹۱ *وضعیت ظاهری:۲۹۵ ص:جدول (بخش رنگی)، نمودار (بخش رنگی)*یادداشت:عنوان ہور:طرح و بررسی و سنجش شاخص‌های فرهنگ عمومی کشور (شاخص‌های غیرثبتی) سال ۱۳۸۹ *توصیفگر:شاخص‌های غیرثبتی+شاخص‌های فرهنگی+گزارش‌های پیشرفت طرح‌ها و کلان‌شهرها *توصیفگر:ایران ۳۸۶۲۸۹ *تهران۱۹۹۰۶۶ /مشهد۲۹۲۳۴۱ /اصفهان ۱۷۰۰۱۷/تبریز۱۸۴۸۱/کرج ۲۷۸۲۵۲/شیراز۲۵۱۷۰۳/اهواز۱۷۶۴۰۳/قم۲۷۰۸۷۷ *شناسنامه افزوده:واعظی، منصور، ۱۳۳۳–۷۳۵۰۶۸ *شناسنامه افزوده:شرکت پژوهشگران خبره پارس /شورای فرهنگ عمومی *مرکز پخش:خیابان ولیعصر، زرتشت غربی، خیابان کامبیز، بخش طباطبایی رفیعی، پلاک۱۸، تلفن:۷–۸۸۹۷۸۴۱۵ *لیتوگرافی، چاپ و صحافی:سازمان چاپ و انتشارات اوقاف
  13. "All urban agglomerations of the world with a population of 1 million inhabitants or more". Citypopulation. 1 اپریل 2015. http://www.citypopulation.de/world/Agglomerations.html. Retrieved on
    26 جون 2015. 
  14. "CIA – The World Factbook, "Afghanistan", Updated on 8 جولائ‏ی 2010". Cia.gov. https://web.archive.org/web/20131015094344/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2098.html?countryName=Afghanistan&countryCode=af&regionCode=sas&#af. Retrieved on
    19 اگست 2013. 
  15. "Afghanistan v. Languages". دانشنامه ایرانیکا، online ed.. http://www.iranicaonline.org/articles/afghanistan-v-languages. Retrieved on
    10 دسمبر 2010. "Persian (2) is one of the most spoken languages in Afghanistan. The native tongue of twenty five percent of the population …" 
  16. "Dari". دانشگاه کالیفرنیا، لس آنجلس. https://web.archive.org/web/20110605045226/http://www.lmp.ucla.edu/Profile.aspx?LangID=191&menu=004. Retrieved on
    10 دسمبر 2010. 
  17. "The World Factbook". 2013-10-15. https://web.archive.org/web/20131015094344/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2098.html?countryName=Afghanistan&countryCode=af&regionCode=sas&#af. Retrieved on
    2020-01-28. 
  18. "South Asia :: Afghanistan — The World Factbook – Central Intelligence Agency". https://web.archive.org/web/20170920072213/https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/af.html. Retrieved on
    2020-01-28. 
  19. "Languages of Afghanistan". دانشنامه بریتانیکا. http://www.britannica.com/EBchecked/topic/7798/Afghanistan/226122/Languages. 
  20. "{{{title}}}". تاجیک‌های افغانستان را بشناسید. العربیه. https://farsi.alarabiya.net/fa/afghanistan/2019/01/15/تاجیک-های-افغانستان-را-بشناسید. 
  21. "{{{title}}}". چرا غلط‌نویسی فارسی در افغانستان تبدیل به هنجار شده؟. https://www.bbc.com/persian/blog-viewpoints-48744343. 
  22. "Farsi vs. Dari: Major Similarities and Differences". www.discoverdiscomfort.com. https://discoverdiscomfort.com/farsi-vs-dari-similarities-differences/. Retrieved on
    24 جنوری 2021. 
  23. "TAJIKISTAN i. STATUS OF ISLAM SINCE 1917". دانشنامه ایرانیکا. https://iranicaonline.org/articles/tajikistan-01-status-of-islam-since-1917. Retrieved on
    19 جنوری 2021. 
  24. ^ Khudonazar, A. (2004) "The Other" in Berkeley Program in Soviet and Post-Soviet Studies, 1 نومبر 2004.
  25. ^ Perry, J. R. (1996) "Tajik literature: Seventy years is longer than the millennium" in World Literature Today, Vol. 70 Issue 3, p. 571
  26. Anoushiravan Ehteshami (2002)From the Gulf to Central Asia: Players in the New Great Game, p. 219.
  27. Hafeez Malik (1996)Central Asia: Its Strategic Importance and Future Prospects, p. 274.
  28. Karl Cordell, "Ethnicity and Democratisation in the New Europe", Routledge, 1998. p. 201: "Consequently, the number of citizens who regard themselves as Tajiks is difficult to determine. Tajikis within and outside of the republic, Samarkand State University (SamGU) academic and international commentators suggest that there may be between six and seven million Tajiks in Uzbekistan, constituting 30% of the republic's 22 million population, rather than the official figure of 4.7%(Foltz 1996;213; Carlisle 1995:88).
  29. Lena Jonson (1976) "Tajikistan in the New Central Asia", I.B.Tauris, p. 108: "According to official Uzbek statistics there are slightly over 1 million Tajiks in Uzbekistan or about 3% of the population. The unofficial figure is over 6 million Tajiks. They are concentrated in the Sukhandarya, Samarqand and Bukhara regions."
  30. Carlson, "Uzbekistan: Ethnic Composition and Discriminations", Harvard University, اگست 2003
  31. The Tajiks of Uzbekistan, Central Asian Survey (1996), 15(2), 213-216
  32. Richard Foltz, "The Tajiks of Uzbekistan", Central Asian Survey, 15(2), 213–216 (1996).
  33. Karl Cordell, "Ethnicity and Democratisation in the New Europe", Published by Routledge, 1999. Excerpt from pg 201: "Consequently, the number of citizens who regard themselves as Tajiks is difficult to determine. Tajikis within and outside of the republic, Samarkand State University (SamGU) academic and international commentators suggest that there may be between six and seven million Tajiks in Uzbekistan, constituting 30% of the republic's 22 million population, rather than the official figure of 4.7%(Foltz 1996;213; Carlisle 1995:88).
  34. ۳۴.۰ ۳۴.۱ Lena Jonson, "Tajikistan in the New Central Asia", Published by I.B.Tauris, 2006. pg 108: "According to official Uzbek statistics there are slightly over 1 million Tajiks in Uzbekistan or about 4% of the population. The unofficial figure is over 6 million Tajiks. They are concentrated in the Sukhandarya, Samarqand and Bukhara regions."
  35. Richard Foltz, "The Tajiks of Uzbekistan", Central Asian Survey, 15(2), 213-216 (1996).
  36. "1999 Country Reports on Human Rights Practices". https://www.state.gov/j/drl/rls/hrrpt/1999/369.htm. 
  37. Cordell, Karl (1998) Ethnicity and Democratisation in the New Europe, Routledge, سانچہ:آئی ایس بی این, p. 201: "Consequently, the number of citizens who regard themselves as Tajiks is difficult to determine. Tajikis within and outside of the republic, Samarkand State University (SamGU) academic and international commentators suggest that there may be between six and seven million Tajiks in Uzbekistan, constituting 30% of the republic's 22 million population, rather than the official figure of 4.7% (Foltz 1996;213; Carlisle 1995:88).
  38. Richard Foltz (1996). "The Tajiks of Uzbekistan". Central Asian Survey 15 (2): 213–216. doi:10.1080/02634939608400946. https://archive.org/details/sim_central-asian-survey_1996-06_15_2/page/213. 
  39. "The number of Iranians who live outside was announced/ 7 countries which have the largest number of Iraninas" (in fa). Mehr News Agency. 7 ستمبر 2012. http://www.mehrnews.com/news/1689883/آخرین-آمار-ایرانیان-خارج-از-کشور-اعلام-شد-7-کشوری-که-بیشترین. 
  40. "Iranian National Organization for Civil Registration: More than 2 million Iranians live in the U.S.A and the U.A.E" (in fa). Radio Farda. 7 ستمبر 2012. http://www.radiofarda.com/a/f10-iranian-officials-say-more-than-2-mln-iranians-live-in-usa-and-uae/24700947.html. 
  41. Richard Foltz, A History of the Tajiks: Iranians of the East, London: Bloomsbury, 2019, p. 186.
  42. ۴۲.۰ ۴۲.۱ "The Persian Diaspora". www.farsinet.com. http://www.farsinet.com/pwo/diaspora.html. Retrieved on
    24 جنوری 2021. 
  43. "The Persian Diaspora". Pilot Guides – Travel, Explore, Learn. https://web.archive.org/web/20210125065411/https://www.pilotguides.com/study-guides/persian-diaspora/. Retrieved on
    24 جنوری 2021. 
  44. "The Persian Diaspora". Pilot Guides – Travel, Explore, Learn. https://web.archive.org/web/20210125065411/https://www.pilotguides.com/study-guides/persian-diaspora/. Retrieved on
    24 جنوری 2021. 
  45. "Qatar – People Groups". Joshua Project. http://www.joshuaproject.net/countries.php?rog3=QA. Retrieved on
    21 ستمبر 2011. 
  46. "Census Profile, 2016 Census". فروری 8, 2017. http://www12.statcan.gc.ca/census-recensement/2016/dp-pd/prof/details/page.cfm?Lang=E&Geo1=PR&Code1=01&Geo2=PR&Code2=01&Data=Count&SearchText=canada&SearchType=Begins&SearchPR=01&B1=All&TABID=1. Retrieved on
    نومبر 4, 2019. 
  47. "Saudi Arabia – People Groups". Joshua Project. http://www.joshuaproject.net/countries.php?rog3=SA. Retrieved on
    21 ستمبر 2011. 
  48. "Germany – People Groups". Joshua Project. http://www.joshuaproject.net/countries.php?rog3=GM. Retrieved on
    21 ستمبر 2011. 
  49. "Language spoken at home". www.profile.id.com.au. https://profile.id.com.au/australia/language. Retrieved on
    24 جنوری 2021.